Svět zítřka a člověk zítřka

 

(Způsob bytí, str. 279 - 292)

 

"V budoucnosti mám zálibu již odedávna. Je to svět proměn a já se velice rád pokouším rozeznávat směry, kterými se vydáváme či se budeme vydávat. Jsem si jist tím, že v této době procházíme transformační krizí, z níž my ani náš svět nemůžeme vyjít nezměněni." (tuto kapitolu Rogers napsal v osmdesátých letech minulého století. Nicméně s odstupem se nezdá, že by se transformační krize, o níž hovoří zmírňovala, spíše se dále stupňuje. Pozn. Mk) "Líbí se mi analogie převzatá z čínštiny: jistý její znak je nositelem dvojího významu – „krize“ a „příležitosti“. Chápu to velice podobně – ty nejobtížnější krize zítřka představují také ty největší příležitosti. Právě o nich v této kapitole spekuluji.

 

…Vědci dokážou předpovědět téměř s absolutní přesností datum a hodinu příletu Halleyovy komety v roce 1985, ale jaký bude v té době náš svět, nedokáže předpovědět nikdo. Důvod je prostý: možnost volby.

 

Tři scénáře

V tomto pojmovém rámci si můžeme představit různé scénáře nadcházejících let. Jednou z krajností je eventualita jaderné války. Její nevýslovná hrůza se mi vkrádá do mého domova, ukryta v chladných, věcných slovech George Busche (ano, tatínka současného prezidenta USA, pozn. Mk), vysokého vládního úředníka a právě v této době republikánského kandidáta na úřad prezidenta. Následující rozhovor proběhl mezi Bushem a novinářem Scheerem v roce 1980:

Scheer: Nedosáhli jsme u těchto strategických zbraní bodu – neboť dokážeme tolikrát vymazat toho druhého z povrchu zemského a nikdo je stejně není ochoten použít, že je opravdu jedno, zda jich máme o deset procent nebo dvě procenta méně nebo více?

Bush: Ano, věříte-li, že v jaderném konfliktu nemůže být vítěze, pak tento argument dává smysl. Já tomu nevěřím.

Scheer: Jak je možné zvítězit v jaderném konfliktu?

Bush: Máte určitou pravděpodobnost přežití vrchního velení, pravděpodobnost přežití průmyslového potenciálu, ochranu jisté části občanů, a máte schopnost způsobit protivníkovi větší škody, než je on schopen způsobit vám. Takto je tedy možné vyhrát a právě sovětské plánování je na tomto nebezpečném pojetí vítěze jaderného konfliktu založeno.

Scheer: Myslíte tedy, že přežije něco kolem pěti procent? Dvě procenta?

Busch: Ne, více  - kdyby všichni odpálili všechno, co mají, měl byste větší procento přežití.

 

Zamysleme se na okamžik nad tím, co tato slova znamenají. Bush říká, že v případě jaderného konfliktu (v době studené války, těžko říci, jak by tomu bylo dnes. Pozn. Mk.) by nejvyšší vojenští a vládní představitelé přežili (nepochybně v nitru nějaké hory) a přežili by také čelní představitelé průmyslu a některé výrobní závody. Ale co my ostatní? Řekněme, že přežije něco mezi dvěma až patnácti procenty z nás. To znamená, že budete téměř jistě zabit vy, já a dalších více než dvě stě miliónů Američanů! A pan Bush tomu říká vítězství! A nalézá uspokojení v předpokladu, že bude zabito ještě větší procento Rusů. …

Budeme-li předpokládat, že si světoví vůdci planetární sebevraždu rozmyslí, mohou nastoupit další možné scénáře. Jeden z nich říká, že se události budou v průběhu osmdesátých let (J Mk.) odvíjet přibližně stejně, jako se odvíjely doposud. Nebude vykořeněn ani terorismus, ani zločin, ale bude také docházet k vědeckým a technologickým objevům. Některé aspekty světových problémů se zhorší, jiné zlepší, a náš život se nijak převratně nezmění.

Další scénář předpovídá, že budeme uchváceni nejnovějšími technologickými objevy. Neuvěřitelné pokroky v počítačové inteligenci a rozhodování, „zkumavkové“ děti implantované do ženské děti implantované do ženské dělohy či snad vyvinuté zcela mimo lidské tělo: nové druhy mikroskopického a makroskopického života vytvořené rekombinací genů: města pod poklopy s prostředím zcela ovládaným člověkem, dokonale umělé prostředí umožňujícím lidským bytostem žít ve vesmíru, toto je pouze několik nových technologií, které mohou náš život ovlivnit. Jedno mají společné – všechny oddalují lidstvo stále více a více přírodě, zemi, počasí, slunci, větru a dalším přírodním procesům. Zda to na nás bude mít vliv dobrý či špatný, nelze posoudit, jisté je jen to, že naše odluka od přirozeného světa bude mnohem výraznější, než je tomu dnes." (Způsob bytí, str. 279 - 282)

 

Východisko odlišného scénáře

Následuje výčet vlastností – lidských možností, které mohou zvrátit vývoj odlišným – lidštějším směrem. Rogers vkládá důvěru v rozvíjení intuice, meditace, vnitřní positivní energie člověka, stejně jako k síle lidských myšlenek (holistický způsob léčení), rozvoji telepatie a esoterických dovedností." (Rogers předpokládá, že v tomto scénáři věda věnuje dostatečnou pozornost esoterickým jevům a náležitě je objasní. Domnívám se, že je to v souladu s jeho konceptem otevřené – rozvíjející se vědy, nicméně se většina z velkorysých myšlenek tohoto scénáře neuskutečnilo ještě ani o dvě desetiletí později. Proč asi? Odpovědi hledejte například v kapitole aplikace PCA v psychiatrii).

 

Dále odkazuji ke studiu stranu 287-288 (Způsob bytí), kde se Rogers věnuje charakteristice „člověka zítřka“, tzn. člověka dneška, možná už včerejška. Sami můžete zhodnotit, do jaké míry se Rogersovi podařilo tyto trendy lidského vývoje vystihnout. V každém případě jsou zde znát aplikované myšlenky a koncepty Rogerse, které již zazněly v předchozích textech (teorie i aplikace jeho přístupu).